close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
*Můj život je tady..vy máte možnost si ho číst..,
kdo má problém s mím blogem ať sem nechodí..!!
aneb.-blog zamilovanýho šílence...:D*






sbohem

15. září 2009 v 21:50 | °Kačaba...:)° |  Denodenní myšlenky blázna.:o)
SBOHEM
Moje holčičko,
já jsem Ti už všechno odpustil. Vím, že ty mi nikdy neodpustíš, a proto nebudu nikdy šťastný. Chtěl jsem jít ze Tebou do nemocnice, ale ani k Tobě do pokoje mě nepustili. Pořád si ten večer vyčítám a těch strašných výčitek se už nezbavím.
Na té zábavě jsi byla hrozně krásná a já věděl, že mám poklad. Ale Petr na Tebe pořád najížděl. Začal si pro Tebe chodit pořád častěji a před jedním tancem do mě strčil : ,, No vidíš, paroháči, že Ti tu pipku přeberu". Měl jsem mu tam hned rozbít hubu a všechno by bylo v pořádku, ale byl to nejlepší kámoš a tak jsem si ho nevšímal. A pak.......... měl už hodně vypito a tím jsem ho omlouval. Bylo mně líto, že si mě moc nevšímáš a tak jsem se taky trochu napil. Ani jsem si neuvědomil, že jste se vytratili ze sálu. Až po chvíli, kdy přiletěli fízlové a začali něco zjišťovat, a když jsem se dozvěděl, že došlo k nehodě nedaleko odtud, jsem dostal strach.
Vyletěl jsem vem a hlavou mi začaly prolétat ty nejhorší myšlenky. Běžel jsem až do zatáčky za vsí a tam jsem uviděk Petra, jak sedí u stromu a pálí jednu cigaretu za druhou. A pak jsem spatřil tebe, Ty moje holčičko. Nemohl jsem Tě poznat. obličej jsi měla zkrvavený a krásné štíhlé tělo ve starých jeansách bylo zkroucené bolestivou křečí do strašné polohy. Tvé krásné dlouhé vlasy byly rozcuchané a zkrvavené. Ne, nevydržel jsem to. Rozběhl jsem se pryč od místa. Běžel jsem, jak bez duše. Brečel jsem, jak malý kluk, a když jsem slyšel houkačku záchranky, spadl jsem na tvář a přitiskl ji k zemi. V myšlenkách ses mi objevila zase tak krásná, jakou jsem Tě znal. Hlavou mi procházely vzpomínky na Tebe. Začínalo svítat a na obloze se objevily různé pruhy. Měly tak krásnou barvu, jako Tvoje ústa a já málem jsem se zbláznil, když jsem pomyslel na to, že už tě třeba nikdy nepolíbím, že už nikdy nepohladím Tvoje krásné vlasy a třeba tě už nikdy neobejmu. Snažil jsem se zahnat tu strašnou myšlenku někam daleko.
teprve ráno jsem se dozvěděl od Petra, jak to bylo. Začal Tě při velké rychlosti v aotě líbat. Ty ses mu hrozně bránila a proto přestal držet volant. A pak přišla ta azatáčka a ten strom!!!!!!!! Zděšeně jsi vykřikla moje jméno a já u Tebe nebyl. Nikdy si t o nepřestanu vyčítat. Teď se skláním s kyticí růží nad Tvým hrobem a mám stejný pocit, jako to ráno po nehodě. Nemělas ani 18 let, miláčku, a musela jsi odejít. Vždyť můj život nemá bez tebe smysl. Už žádnou nebudu milovat tak, jako tebe,a když na Tebe začnu myslet, budu se cítit za tvou smrt vinen.
Sbohem, koťátko!
Sbohem, moje holčičko!!!!...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama